Naše vesnice leží 3 km od Sloupu v malé úžlabině se svahem na východ.
Jméno značí osadu, založenou na pozemcích, kde byly vypáleny lesy.
První zmínka o naší vesnici je z roku 1371, kdy náležela Oldřichu z Boskovic, tohoto roku dal naši vesnici jako věno své ženě. Zdá se, že ves zůstala v jejich rodině až do roku 1540. Následně patřila několika různým rodům, až do roku 1759, kdy se stala majetkem Salmů až do roku 1945.
Po roce 1811, za knížete Huga Františka Salma, došlo k velkému průmyslovému rozmachu. Muži ze Žďáru začali pracovat v železárnách v Blansku a dolech na kaolin, které byly otevřeny v katastru Klínek. V roce 1849 byl zahájen provoz na nedaleké železnici, na jejímž budování se podíleli obyvatelé z širokého okolí.
Ve Žďáře se začala rozvíjet řemesla a obec se pomalu stávala kovozemědělskou.
Jméno značí osadu, založenou na pozemcích, kde byly vypáleny lesy.
První zmínka o naší vesnici je z roku 1371, kdy náležela Oldřichu z Boskovic, tohoto roku dal naši vesnici jako věno své ženě. Zdá se, že ves zůstala v jejich rodině až do roku 1540. Následně patřila několika různým rodům, až do roku 1759, kdy se stala majetkem Salmů až do roku 1945.
Po roce 1811, za knížete Huga Františka Salma, došlo k velkému průmyslovému rozmachu. Muži ze Žďáru začali pracovat v železárnách v Blansku a dolech na kaolin, které byly otevřeny v katastru Klínek. V roce 1849 byl zahájen provoz na nedaleké železnici, na jejímž budování se podíleli obyvatelé z širokého okolí.
Ve Žďáře se začala rozvíjet řemesla a obec se pomalu stávala kovozemědělskou.