Zámky

Renesanční zámek je dominantou města Blanska. Pobývala zde řada významných osobností, jako např. lékař a archeolog Jindřich Wankel a rakouský spisovatel Ferdinand von Saar. Nejvýznamnější osobností spjatou s blanenským zámkem je Karolina Meineke, manželka budoucího anglického krále Viléma IV., hrdinka dávného příběhu nešťastné lásky. V zámeckém parku se starými stromy jsou umístěny litinové sochy inspirované především obdobím antiky a renesance. V současné době je zámek sídlem městského muzea, jehož expozice odrážejí tradici železářství a výroby umělecké litiny v Blansku. Zaujmou také historické interiéry a dokumentace k dějinám výzkumů v Moravském krasu.
V budově zámku sídlí Muzeum Blanenska, tam budete zavedeni do tajů blanenské umělecké litiny, mezi objevitele Moravského krasu, stejně tak do historie krasového i nekrasového území. Že bývá v muzeu nuda? O tom, že v tom blanenském rozhodně ne se děti přesvědčí na zážitkové trase Cesta do pravěku Blanenska, kterou je bude provázet archeolog Karel Pazourek z aplikace GeoFun. Na děti zde čekají interaktivní expozice, archeologické naleziště nebo virtuální šatna s historickými oděvy.
Virtuální prohlídky blanenského zámku

Architektonicky vysoce hodnotný komplex s přepychově vybavenými interiéry. V roce 1570 vybudoval Bernart Drnovský z Drnovic z hrádku v Rájci renesanční zámek. Dalšími významnými majiteli byli Roggendorfové. Roku 1756 zámek vyhořel. Krátce nato roku 1763 odprodali Roggendorfové rájecké panství rodu Salmů. V letech 1763-1769 dali Salmové vystavět klasicistní zámek francouzského stylu, inspirovaný architekturou doby Ludvíka XVI.
V interiéru s řadou prostorných sálů je dobová expozice. Cenná je obrazová sbírka rodu Salmů v prvním patře zámku. Převládají v ní obrazy holandských a vlámských mistrů. Známá je rozsáhlá empírová knihovna s více než 60 000 svazky. Zámek obklopuje přírodně krajinářský park, založen již roku 1767. Tradicí se již staly každoroční výstavy květin v půvabném prostředí zámeckých interiérů a otevřené dny zámeckého zahradnictví v době, kdy kvetou kamélie na konci února, a pak jiřin, jejichž období je na sklonu léta. V dnešní době jsou velmi populární noční prohlídky zámku.

Bývalá rezidence premonstrátů z brněnských Zábrdovic, je památkou úzce spjatou se zdejším kostelem Jména Panny Marie. Křtinský klášter prožil svoji největší slávu ve 2. polovině 18. století, záhy po vysvěcení kostela. Brzy ale následovalo zrušení císařem Josefem II. Kostel dále sloužil církvi, ale klášterní majetek byl prodán. A tak přicházejí noví majitelé – Ditrichsteinové, po nich Bubnové z Litic a Tauberové. V roce 1894 získává křtinský zámek Jan II. z Liechtensteinu, hodlá ho opravit a darovat obci na školu či nemocnici. Křtiny se však z obavy velkých nákladů dar nepřijaly. V roce 1923, při převzetí lichtenštejnského adamovského statku Vysokou školou zemědělskou v Brně, dochází současně i k předání křtinského zámku. Od 50. let minulého století je objekt používán při praktické výuce na školním statku. Na začátku 80. let 20. století byl zámek předán do správy ŠLP Křtiny. Od roku 1994 zámek procházel rozsáhlou opravou. V současnosti zámek slouží jako společenské a vzdělávací centrum Mendelovy univerzity v Brně. Nejde tedy o běžně přístupný objekt, je však využitelný pro kongresovou turistiku. Zámek je k dispozici všem zájemcům při pořádání vzdělávacích, společenských i kulturních akcí včetně oslav všeho druhu. Vzhledem k blízkosti chrámu je zámek zaměřen zvláště na pořádání svatebních hostin, vč. apartmá novomanželů. Prostory zámku nabízí velký kongresový sál, několik typů jednacích místností a salonků. Disponuje také vlastní ubytovací kapacitou, restaurací a turistickým informačním centrem.