Propast Macocha je největší propastí tohoto typu ve střední Evropě. Dno propasti je od roku 1914 nedílnou součástí prohlídky veřejnosti přístupných Punkevních jeskyní. Vlastní propast je volně přístupná. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout ze dvou vyhlídkových můstků. Horního - ve výšce 138 metrů nade dnem a Dolního - ve výšce cca 90 metrů nade dnem. Výchozím bodem k návštěvě obou můstků je placené parkoviště asi 200 metrů od propasti. Nedaleko od Horního můstku je stanice lanové dráhy, vedoucí k Punkevním jeskyním. Od Dolního můstku vede k Punkevním jeskyním malebná turistická stezka.
Samotná propast vznikla s největší pravděpodobností prolomením zesláblé klenby obrovského podzemního dómu, protékaného ponornou říčkou Punkvou. Splynutím krasové sníženiny na povrchu s jeskyní se otevřela vertikální dutina o dnešní hloubce 138,5 m. Mohutné rozměry propasti umožňují denní osvětlení celé prostory a proto ji v krasové klasifikaci řadíme k propastem typu "light hole". Toto se odráží i v podmínkách klimatických a vegetačních. Ponorná říčka Punkva, která protéká dnem propasti, vzniká soutokem celé řady ponorných vodotečí, které protékají na území vápenců od severu a východu a spojují se v komplexu jeskyně Amatérské (délka jejích dosud známých chodeb je přes 30 km). Nejvýznamnější jsou Sloupský potok a Bílá voda. Propast Macochu od jeskyně Amatérské odděluje soustava komplikovaných sifonů. Do propasti vtékají vody Punkvy tzv. Jalovým korytem, zčásti napájejí Horní jezírko (hloubka asi 13 m) a přetékají do Dolního jezírka (hloubka okolo 40 m). Odtud pak voda odtéká přes sifony na tzv. Čtyřicítku (nazváno dle původní hloubky) na vodní plavbu a dále k vývěru v Pustém žlebu.
Zajímavá je historie výzkumů propasti, o jejíž existenci věděli už praobyvatelé tohoto území. První písemná zmínka o sestupu člověka do Macochy pochází z roku 1723, kdy se do propasti nechal spustit mnich minoritského kláštera v Brně Lazarus Schoper. Po něm, až do roku 1900, se uskutečnilo celkem asi 12 písemně zaznamenaných sestupů, jejichž charakter postupem doby nabýval podobu odborných expedic. Jejich vyvrcholením byl objev a zpřístupnění suché části Punkevních jeskyní (1909-1914) a následně Macošských vodních dómů (1920-1933).
V roce 1882 byl brněnskou sekcí Rakouského klubu turistů vybudován horní můstek. Jeho generální opravu provedla SJČR - Správa jeskyní Moravského krasu v červnu roku 2007. Spodní můstek byl zbudován v roce 1899. V roce 1895 byla Klubem českých turistů postavena Útulna poblíž horního můstku. Tato však později vyhořela a byla obnovena jako Chata na Macoše.
Více informací na: https://moravsky-kras.caves.cz/cz/macocha.
