Příroda

Při vyslovení pojmu "Moravský kras" se většině z nás vybaví především unikátní krápníkové jeskyně. Ve skutečnosti se jedná o rozsáhlý komplex jedinečných přírodních úkazů, rozkládajících se na ploše 92 km2. Území se dělí do tří částí – na severní, odvodňované Punkvou; střední, v povodí Křtinského potoka; a jižní, náležející do povodí Říčky. Z celkového počtu 1100 zaregistrovaných jeskyní je jich veřejnosti přístupných pouze pět, a to v severní části Krasu. Ostatní zůstávají veřejnosti utajeny. Vstup do nich je zakázán, a to nejen kvůli ochraně vzácné krápníkové výzdoby před neukázněnými návštěvníky, ale především z důvodu bezpečnosti. Těm dobrodružnějším a zvídavějším doporučujeme navštívit několik suchých jeskyní, většinou dobře osvětlených denním světlem, které si mohou bez rizika prohlédnout – např. Pekárnu, Kostelík, Jáchymku, Kůlničku, Kolíbky v Rudici aj.

Dominantou střední části Moravského krasu je Rudické propadání, kde pod zem mizí vody Jedovnického potoka a zpět na zemský povrch vyvěrají až po dvanáctikilometrové pouti tajuplným podzemím u Býčí skály v Josefově, kde byla nalezena známá bronzová soška býčka. Pozoruhodné jsou také typické krasové kaňony Pustý a Suchý žleb, propadání Bílé vody a zejména Amatérská jeskyně, veřejnosti nepřístupná.

Mimořádné bohatství a široká škála krasových jevů, stejně jako cenná fauna i flóra, jsou předmětem přísné ochrany. Již v roce 1956 bylo toto největší a nejlépe vyvinuté krasové území v ČR prohlášeno za chráněnou krajinnou oblast. Nejcennější lokality jsou navíc chráněny ve 14 přírodních rezervacích, ve kterých se vyskytují četné unikáty živé a neživé přírody, např. pouze na dně propasti Macocha najdeme vzácnou kruhatku Matthioliho. Krasové podzemí je zimovištěm netopýrů, typických zástupců jeskynní fauny.

Příbuzné články