Alexandrovka - znovuzrozená rozhledna

Již téměř 125 let stojí na kopci zvaném Špičák nad Adamovem rozhledna, která byla několikrát málem odsouzena k zániku a přece se vždycky dočkala svého znovuzrození. Přijměte tento článek o její pohnuté historii jako malou pozvánku na výlet za poznáním této zajímavé stavby a hlavně za nádherným výhledem, který celoročně nabízí.

Na Špičáku, (496 m n. m.) stával nad Adamovem již od 60. let 19. století dřevěný vyhlídkový pavilon vybudovaný podle návrhu tehdejšího krajského hejtmana hraběte Braidy. Když tento objekt dosloužil, byla z iniciativy Brněnské sekce ÖTC - Rakouského turistického klubu - zorganizována finanční sbírka a zpracován projekt nové rozhledny. Architekt Oscar Mratschek navrhl kamennou věž se dřevěným vyhlídkovým ochozem a s vysokou plechovou střechou zakončenou korouhví. Celková výška stavby provedené firmou Martina Fleischhackera nákladem 1500 zlatých byla 15 m, ochoz se ale nacházel pouze v šestimetrové výšce. Slavnostní předání turistům proběhlo 4. září 1887. Rozhledna byla tehdy pojmenována Alexander Warte po brněnském císařském radovi a staviteli Franzi Alexandru Suchankovi (1821 - 1907), který se nejvíc zasloužil o její výstavbu. V následujících desetiletích představovala oblíbený turistický cíl, i do jejího osudu však neblaze zasáhla druhá světová válka. Střecha a ochoz byly totiž koncem války záměrně strženy jako nežádoucí navigační bod z obav před odhalením a bombardováním válečné výroby v Adamově, a tak ještě dlouho po roce 1945 zůstávala na Špičáku smutně stát jen kamenná spodní část. Torzo Alexandrovky bylo nakonec roku 1963 upraveno pro osazení vykrývacího lokálního televizního přijímače. Původní přístup na ochoz vnitřním schodištěm byl netradičně nahrazen venkovním trubkovým žebříkem na východní zaoblené stěně rozhledny, v interiéru instalováno příslušenství vysílače, vstup do nitra věže byl uzavřen ocelovými dveřmi a zazděny okenní otvory. Po obvodu věže byl v původní výšce vybudován jednoduchý železný ochoz a celá, nutno přiznat, že nepříliš pohledná, přestavba byla zakončena stanovou plechovou střechou.

Výše popsaný stav trval až do roku 2008, kdy byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce již značně zchátralé stavby. (Kupříkladu i její žebřík byl z bezpečnostních důvodů několik let před tím odstraněn a rozhledna se stala dočasně nepřístupnou.) Díky tomu tak vznikla téměř zcela nová rozhledna, jejíž základ tvoří původní kamenná stavba, která však byla výrazně zvýšena z důvodu lepšího rozhledu. Úprav a odlesnění se dočkal i okolní terén. Celková výška objektu je v současné době 18 m. Rozhledna tím získala příjemný štíhlý vzhled a je opět dominantou Adamova a širokého okolí. Její vyhlídkový ochoz, který je nyní přístupný vnitřním schodištěm, se nachází ve výšce 13,9 m nad okolním terénem a nabízí krásný výhled do údolí Svitavy, na celý Adamov, směrem k Brnu, na Pálavu a na protější lesnaté stráně. Za dobré viditelnosti jsou vidět i Alpy. Opravená rozhledna byla otevřena v květnu 2009 a je celoročně volně přístupná. V prosinci 2011 byla na rozhledně odhalena pamětní deska babického rodáka, spisovatele a politika Jaroslava Marchy (1880 – 1961).

Jiří Kučera

Informace pro turisty:
Na Alexandrovu rozhlednu je nejlépe se vypravit po zelené turistické značce z Adamova, a nebo také z Babic nad Svitavou. Případní zájemci o její turistickou známku č. 1714 a razítka s tématikou Alexandrovky mohou oboje získat na následujících místech :

na pokladně Městského úřadu Adamov v budově na ulici Pod Horkou 2 a to v její provozní době, tj. pondělí, středa od 8.00 do 17.00 hod. /mimo polední přestávku od 12.00 do 12.30 hod/ a v úterý, čtvrtek a pátek v době od 8.00 hod. do 11.00 hod.
v kostele sv. Barbory v Adamově v době prohlídek, které se konají bezplatně každý všední den v době od 15.00 do 18.00 hod., o víkendech od 9.00 hod a případně po telefonické domluvě i v jinou dobu / telefon je uveden u vstupu do kostela/