Bořitov je jednou z větších obcí blanenského regionu a se svými 1238 obyvateli a téměř 10 km2 rozlohy se řadí na 15. místo v rámci celého okresu. Obec má díky své výhodné poloze u rychlostní silnice 43 a okresní silnice 377 velmi dobré dopravní spojení s okolními obcemi i vzdálenějšími městy. Místní spolky nabízejí bohatou škálu sportovního vyžití, spoustu zajímavých akcí pořádá kulturní komise a okolí obce s Velkým a Malým Chlumem a dalšími turistickými cíli je ideální k delším procházkám.
Chlumy jsou dominantou celé střední části okresu. Oba mají prudké svahy a temeno tvoří poměrně rovná plošina. Především pro tyto důvody byly vrcholy obou kopců využity v různých obdobích pravěku ke stavbě opevněných hradisek, která sloužila jako vojensko - správní centra okolní zemědělské oblasti. Větší a také známější bylo hradisko na Malém Chlumu (známější jako Holý). Objevil je badatel Jan Knies v roce 1882. Osídlení hradiska bylo datováno do pozdní doby bronzové. Dodnes je na jižním okraji plošiny vidět zbytek kamenné hradby a točitého schodiště, které bylo vylámáno přímo do rostlé skály.
Na vrcholu kopce Malý Chlum vznikla v roce 2005 dřevěná rozhledna. Jedná se o majetek svazu obcí Svitava, kam patří Doubravice nad Svitavou, Chrudichromy, Jabloňany, Kuničky, Lhota Rapotina, Obora, Skalice nad Svitavou a Újezd u Boskovic. Rozhledna je dílem tesařské firmy Jan Opatřil a byla zprovozněna 20. srpna 2005. Vstup na rozhlednu je zdarma, na vlastní nebezpečí a rozhledna je v provozu celoročně.
Nejvýznamnější památkou obce je kostel sv. Jiří. Jeho vznik je datován k roku 1200, věž byla údajně přistavěna v roce 1305. Na gotických nástěnných malbách kostela jsou k vidění výjevy zápasu sv. Jiří s drakem a výjevy ze života Kristova a svatých. U boční kaple sv. Anny je dochován zbytek gotické nástěnné malby představující Mikuláše s Andělem. V lodi je zachována i románská nástěnná malba zobrazující sv. Kryštofa. Na hřbitově u kostela se nachází i hrob sochaře Stanislava Rolínka, známého především svými sochami Blanických rytířů v umělé jeskyni Rudka u Kunštátu. Mezi další práce patří socha sv. Václava a českého lva a největší socha T.G.Masaryka, která však za války byla zničena.
Mezi památky patří i socha sv.Václava, která stojí na návsi - dnes náměstí U Václava. Pochází ze září roku 1941 a jejím tvůrcem je bořitovský rodák Josef Šmerda, absolvent sochařské hořické školy. Nápis na podstavci "Nedej zahynouti nám ni budoucím"je výrazem prosby k patronu české země. Dne 28.září 1942 mělo dojít ke slavnostnímu vysvěcení, ale k aktu nedošlo, neboť toho dne byl německými okupanty vyhlášen výjimečný stav. V roce 1990 byla socha opravena bratrem jejího tvůrce Jaromírem Šmerdou.
Architektonickou památkou velké hodnoty je i sousoší Jan Žižka, Jan Hus a Prokop Holý od Stanislava Rolínka, vytesané v pískovcové skále na severní straně Velkého Chlumu.
Chlumy jsou dominantou celé střední části okresu. Oba mají prudké svahy a temeno tvoří poměrně rovná plošina. Především pro tyto důvody byly vrcholy obou kopců využity v různých obdobích pravěku ke stavbě opevněných hradisek, která sloužila jako vojensko - správní centra okolní zemědělské oblasti. Větší a také známější bylo hradisko na Malém Chlumu (známější jako Holý). Objevil je badatel Jan Knies v roce 1882. Osídlení hradiska bylo datováno do pozdní doby bronzové. Dodnes je na jižním okraji plošiny vidět zbytek kamenné hradby a točitého schodiště, které bylo vylámáno přímo do rostlé skály.
Na vrcholu kopce Malý Chlum vznikla v roce 2005 dřevěná rozhledna. Jedná se o majetek svazu obcí Svitava, kam patří Doubravice nad Svitavou, Chrudichromy, Jabloňany, Kuničky, Lhota Rapotina, Obora, Skalice nad Svitavou a Újezd u Boskovic. Rozhledna je dílem tesařské firmy Jan Opatřil a byla zprovozněna 20. srpna 2005. Vstup na rozhlednu je zdarma, na vlastní nebezpečí a rozhledna je v provozu celoročně.
Nejvýznamnější památkou obce je kostel sv. Jiří. Jeho vznik je datován k roku 1200, věž byla údajně přistavěna v roce 1305. Na gotických nástěnných malbách kostela jsou k vidění výjevy zápasu sv. Jiří s drakem a výjevy ze života Kristova a svatých. U boční kaple sv. Anny je dochován zbytek gotické nástěnné malby představující Mikuláše s Andělem. V lodi je zachována i románská nástěnná malba zobrazující sv. Kryštofa. Na hřbitově u kostela se nachází i hrob sochaře Stanislava Rolínka, známého především svými sochami Blanických rytířů v umělé jeskyni Rudka u Kunštátu. Mezi další práce patří socha sv. Václava a českého lva a největší socha T.G.Masaryka, která však za války byla zničena.
Mezi památky patří i socha sv.Václava, která stojí na návsi - dnes náměstí U Václava. Pochází ze září roku 1941 a jejím tvůrcem je bořitovský rodák Josef Šmerda, absolvent sochařské hořické školy. Nápis na podstavci "Nedej zahynouti nám ni budoucím"je výrazem prosby k patronu české země. Dne 28.září 1942 mělo dojít ke slavnostnímu vysvěcení, ale k aktu nedošlo, neboť toho dne byl německými okupanty vyhlášen výjimečný stav. V roce 1990 byla socha opravena bratrem jejího tvůrce Jaromírem Šmerdou.
Architektonickou památkou velké hodnoty je i sousoší Jan Žižka, Jan Hus a Prokop Holý od Stanislava Rolínka, vytesané v pískovcové skále na severní straně Velkého Chlumu.
Archeologická stezka Bořitova
Už tisíce let žijí lidé v katastru dnešní obce Bořitov. Jedna generace střídala druhou; měnily se i polohy někdejších vsí. Místa, kde stovky let stály vesnice, následující osídlení využívalo jako pole a vše, co vadilo pluhu v orbě, pracně odstranilo. Opevňovací náspy, příkopy, zbytky obydlí, cest, kultovních míst, náspů a označení hrobů - to vše postupně mizelo z povrchu země a postupem času i z paměti lidí. Ale ne všechno bylo zničeno. Tam, kde základy domů, hroby a jiné, zasahovaly hlouběji, než mohl zničit pluh, tam hlína uchovala všechny stopy a předměty, které se do ní během těch dlouhých tisíciletí dostaly. A pak při zakládání nových obydlí, při výkopových pracích a velmi často při práci na poli lidé nacházeli doklady po dřívějších osadách a pohřebištích. Valná většina těchto předmětů byla zničena. Teprve od druhé poloviny 19. století byla část těchto nálezů uchována a zachovaly se i bližší údaje o místech jejich nálezu. Většinou se tak dálo díky činnosti a pochopení lidí, kteří chápali význam těchto památek a někdy je i sami vyhledávali.