o Blansku pochází z Letopisu Kosmova pokračovatele Kanovníka vyšehradského a váže se k roku 1136, kdy probíhal ostrý majetkový a hlavně politický spor mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským údělným knížetem Vratislavem o právo zbudovat v Blansku kostel. Spor vyřešil až pražský kníže Soběslav, který dal biskupovi za pravdu, a tak mohl Zdík blanenský kostel sv. Martina dostavět a vysvětit.
vážící se k historii města je bezesporu životní příběh ženy, která se mohla stát anglickou královnou. Připomíná jej dodnes tzv. královský hrob obklopený rozáriem, který se nachází u kostela sv. Martina. Před dvěma staletími zde byla pochována baronesa Karolina Meineke (1768 – 1815), první žena anglického krále Viléma IV., jejíž pohnuté, téměř neuvěřitelné a přesto pravdivé životní osudy se uzavřely právě v Blansku.
se nazývá Poledník a najdete jej na věži kostela sv. Martina v Blansku. Zvon je zvláštního homolovitého tvaru, zdobený pouze jednoduchou linkou po okraji. Nápis na zvonu je umístěn neobvykle na vypuklém okraji zvonu a zní:"O rex gloriae veni in pace!" Zvon není datován, ale jeho tvar, umístění nápisu a typ písma (gotická majuskule) svědčí o jeho starobylosti a je možné ho zařadit na počátek 13. století. Jedná se tedy o jeden z nejstarších dochovaných zvonů na Moravě.
jsou zcela jistě objev parafinu a vynález zdravotně nezávadného smaltu. Parafin pochází z roku 1833, kdy jej v blanenské laboratoři izoloval z bukového dřeva a dehtu chemik a průmyslník Karel z Reichenbachu, tehdejší ředitel salmovských železáren. Vynálezce smaltu Eduard Bartelmus působil v Blansku ve stejné době. Jeho zdravotně nezávadný smalt se záhy uplatnil při výrobě kuchyňského nádobí. Dnes už si lze život bez smaltovaného nádobí a mnoha výrobků obsahujících parafin jen těžko představit.
se do Blanska dostala patrně stavba tzv. dřevěného kostelíku ze 17. století. Byla sem totiž převezena v roce 1936 po železnici z Podkarpatské Rusi, kde chátrající památce hrozil zánik, a v Blansku znovu během několika měsíců postavena rusínskými dělníky na nový kamenný základ. (Stavba na původním místě přitom kdysi s vynucenými přestávkami trvala čtyřicet let...) Kostelík, včetně původní pravoslavné výzdoby, je dnes jednou z nejvýznamnějších a nejzachovalejších blanenských památek.
byl přímo z Blanska vypraven dne 16. května 1945. Jednalo se o tzv. Zvláštní vlak č. 11 554, kterým se po trase Blansko - Praha, Wilsonovo nádrží, slavnostně navracel prezident republiky E. Beneš s chotí z exilu do vlasti. Součástí vlaku byl i legendární modrý salonní vůz vyrobený kdysi pro TGM. Událost připomíná pamětní deska v hale nádražní budovy.
vzešla z dílny blanenských uměleckých slévačů v roce 2008. Je jí šestitunová a 7,6 m vysoká bronzová socha Milana Rastislava Štefánika, která od roku 2009 zdobí prostranství u Slovenského národního divadla v Bratislavě.